V 17 jsem chodila s klukem, který byl celiak. Říkal, že by si dal rád jednou normální jídlo a nemusel nic řešit. No Pavle, ty to bohužel kvůli zdravotnímu problému řešíš zřejmě do teď. Ale věz, že to řeší lidi, kteří asi zřejmě ani nemusí. I když bezlepkové, už je v současnosti skoro normální.
Zřejmě budu kritizována a společností odsuzována, ale moc se o tuto problematiku nezajímám. Ne, ani po tom, co se mi narodily děti.
Ale slyšela jsem, že jsou tři bílá zla. 
První je cukr, ten moc nepoužívám, maximálně do kafe, ale nepeču nic sladkého, nemám totiž sladké ráda, takže ani můj syn to nemá po ruce. Jen máme domácí med od mamky, ten máme rádi všichni. No jo, vlastně občas mu někdo koupí Brumíka a sušenky.
Druhé bílé zlo je prý mouka, takže samý lepek. Chleba doma máme, takže máme doma zlo.
Třetí bílé zlo je asi sůl nebo kokain, už nevím, protože jsem to zapomněla, vstávám v noci dvakrát kojit dítě a tak teď hodně zapomínám. Ale solím kvůli synovi málo a na kokain nemám, tak nemůžu posoudit, na kolik by mi uškodil.
Takže zpět k lepku. Někdo ho nemůže, to chápu. Někdo říká, že ho nejí, když chce zhubnout, někdo ho nejí vůbec z přesvědčení, že není zdravý a někdo proto, že to je moderní. Jogíni zase považují za základ snídaně obiloviny, aby se tělo nastartovalo a pořádně se po ránu zasytilo. Pediatr říká, že včasné podání je prevence celiakie. Každý má svou pravdu a já se v tom ztrácím. Co mám teda jíst? A co mé nebohé děti?
A do toho to bio, ach jo.
Všechny matky probíraly v kavárně, jestli jedí jejich děti bio a jestli vaří samy. Já občas ráda koupím dceři kuře, které není napícháno hormony, aby neměla prsa v osmi letech, ale pochybuju, že ho dostane všude. Taky jsem si v obchodě koupila česnek s nálepkou Bio. Přijdu domů a čtu to, co je napsáno malým písmem. Česnek sice Bio, ale zase z Číny a to prý taky není dobré. Tak už vám nevím.
Měla bych častěji vařit doma, ať vím, co v tom je. No jo, jenže venku je hezky a malý mi tu stepuje u dveří a chce ven. Mám ho dneska držet u sporáku, aby to měl domácí? Jdeme ven, stejně nemám doma bio suroviny. Na svačinku beru nasekanou raw tyčinku, namíchanou s piškoty s lepkem a cukrem a jablko. Malý běhá po parku a je šťastný, že je zase venku. Sedne si na lavičku, nacpe se piškotama, kostičkama z tyčinky a jablkem a běhá dál.
Koupila jsem cestou z hřiště pro malou flaštičku s jídlem v DMku. Je to určené dětem, tak snad to bude v přádku. Ale není ani bio, ani bez lepku.
Jsem zoufalá.
Asi to snad budu dělat zase jako dřív. Když pojedu k našim, natrhám si tam jablka, rajčata a okurky. Až mi dojdou, koupím je u Vietnamců. Vajíčka vezmu od našich slepic a až mi dojdou, koupím je v Albertu. Maso koupím u řezníka a když náhodou o víkendu zjistím, že je mrazák prázdný, zaběhnu do Billy. A někdy uvařím a někdy vytáhnu zamraženou porci nebo zeleninovo-masovou přesnídávku z DMka.
A když si budeme hrát celý den s dětmi v parku, najíme se cestou v hospodě a malá dostane k mateřskému mléku ještě ožužlat rohlík. Nebo si pak doma namažeme chleba, který je plný toho sajrajtu lepku. Myslím, že díky dostatku pohybu na čerstvém vzduchu a spoustě zážitků, nám děti odpustí, že nejsou 100% bio.
Chápu. A závidím. Kdybych mohla, taky bych to neřešila. Ale narodil se mi syn, který má od malička potravinové alergie a potíže s histaminem. Věřte mi, když má vaše dítě dlouhodobé a ošklivé obtíže, chcete mu prostě pomoct. A tak z bezstarostných představ o tom, jak jídlo rozhodně řešit nebudu, musím připravovat jídlo každý den doma čerstvé a bez alergenů s vidinou toho, že snad toto nám pomůže mu zahojit střeva a do budoucna rozšířit jídelníček na “bezstarostný.” Nejsem zastánce trendů v jídle. Ale chápu, že některým maminkám nezbývá, než zkusit všechno, třeba i vysadit lepek a snažit se vyhnout chemii. Když má dítě ošklivé ekzémy, bolesti bříška, průjmy nebo neustále zvrací. Proto si moc užívejte výsadu, že si můžete dopřát všeho a venku si dát cokoli 🙂 některé maminky, včetně mě, o tomto sní.
Dobrý den Kamilo, dekuji za komentar. Prispevek jsem psala asi pred 3 lety, kdy nektere maminky kolem me vedly debaty o jidle u naprosto zdravych deti, ktere mi prisly ponekud prehnane. Bylo to psane s nadsazkou a rozhodne jsem tim nechtela zlehcovat problemy deti s problemy jako je celiakie nebo jine potravinove alergie. Mam v okoli kamaradky, ktere resily nebo resi tyhle starosti taky a opravdu musi premyslet co a jak uvarit, aby diteti neublizily. Pripravovat diteti do skolky jidlo na cely den, zatim co my ostatni posleme jen penize za stravu, opravdu neni jednoduche. A vysvetlovat diteti, proc nemuze stejnou dobrotu jako jeho kamaradi, je jeste tezsi. Ja sama musim dodrzovat dietu a taky me to nebavi, ale jako dospela aspon rozumim tomu, proc to tak je. Sama se snazim detem davat zdrave veci a delam to s ohledem na zdravi a ne na momentalni trendy.
Drzim vam palce, at to zvladate a jste vsichni zdravi!!!
🖒
Taky lepek neprozivam. Vařím doma aby toho bylo aspoň na dva dny a opravdu jen rychlovky u kterých nestravim dětství dětí. A někdy se jedeme najíst k nějaké kamarádce, a na oplátku pak zas ona k nám 😉